ZPĚT

Rozhovor s naším bohoslovcem Jirkou Pospíšilem před jáhenským svěcením.

 

Kdy jsi poznal své oslovení a pozvání Kristem?

První zásadní oslovení a pozvání Kristem ke kněžské službě jsem ve svém srdci uslyšel v průběhu základní vojenské služby. Tehdy jsem se během vycházky v Olomouci ocitnul pod kněžským seminářem a zaslechl v srdci velmi zřetelný hlas: „To je tvůj domov“ a pocítil silnou touhu domov v kněžském semináři skutečně mít. Nicméně v té době jsem prožíval nevšedně krásný vztah s dívkou a tomuto Božímu hlasu jsem se velmi bránil. Byl však natolik mocný, že jsem mu podlehl. Božímu volání nešlo odolat. Druhé zásadní oslovení jsem uslyšel během svého druhého zaměstnání v biotechnologickém výzkumu a vývoji. Měl jsem velmi zajímavou práci v dobrém kolektivu s velkými kariérními i finančními možnostmi do budoucnosti. V období, kdy se mi nejvíce dařilo, jsem musel podat přihlášku do kněžského semináře. Bylo to rok a půl po mém rozhodování na vojně a bylo velmi podobné. Věděl jsem, že dokud neřeknu Bohu své „ano,“ nebudu mít v srdci Kristův pokoj, bez kterého nelze žít. Nakonec jsem i v tomto období Božímu hlasu podlehl a řekl definitivní „ano.“ K těmto dvěma základním oslovením připojuji ještě jeden výrazný moment, který mě velice povzbudil během druhého období rozhodování. Můj život by se nedal nazvat zrovna křesťanským a mrzelo mě to. Do této situace jsem od Boha žádal povzbuzení či pokárání, zkrátka nějaké slovo. A otevřel jsem Nový zákon na epizodě Jan 21,15-19. Vyrazilo mi to dech, neboť přesně tak jsem v Petrově pozici svoji situaci prožíval. Na Ježíšovu otázku po lásce se mi drala ze srdce stejná odpověď jako Petrovi. A do této situace mi Pán, stejně jako Petrovi, říká: „Pas mé beránky“. Větší vyjádření lásky a důvěry si snad ani nedovedu představit…

 

Bylo to u Tebe složité rozhodování?

Myslím, že čtenářům je zřejmé, že o jednoduché rozhodování se zrovna nejednalo. Vždyť Bůh mi dal to, co jsem si tolik přál: nádherný vztah s dívkou a kvalitní práci. A najednou mi to všechno chtěl vzít. Bylo mi jasné, že když oboje opustím, velmi těžko budu hledat v obou oblastech něco podobného. Nicméně zpětně jsem pochopil, proč tomu tak bylo. Jednak jsem velmi nerozhodný člověk, a tak jsem v těchto mezních situacích skutečně pevně pochopil a poznal, co po mně Bůh žádá a po čem v posledku touží hlubiny mého srdce. A pak jsem pochopil, co je to pravá svoboda, na základě které Maria řekla andělovi své „ať se mi stane podle tvého slova“ (srov. Lk 1,38) a já se snad poprvé v životě pravdivě modlil „buď vůle tvá“ (srov. Mk 14,36). Vždy mě fascinovaly příběhy svatých, kteří hodně měli a pro Boží království se všeho vzdali, a čas od času jsem zatoužil je následovat. Nicméně jsem si myslel, že to nejde, protože žádné bohatství nemám. Opak však byl pravdou. V době, kdy jsem prožíval to druhé oslovení, mě zásadním způsobem oslovil text o bohatém mladíkovi (Mk 10,17-22) a já pochopil, že se týká právě mě… Jsem vděčný Boží neodbytné lásce, která mě nenechala na pokoji a dovedla mě od smutku spojeného s vlastněním svých představ o životě k radosti spojené s odevzdáním svého života výhradně do Boží vůle (srov. Flp 2,5-11).

 

Jak se těšíš na jáhenství a co nyní prožíváš?

Na jáhenství se již delší dobu těším a to zejména proto, že někomu konkrétnímu definitivně odevzdám svůj život (v mém případě Církvi a tedy i Kristu). Dále se těším na pastýřskou službu, které jsem se již malinko věnoval během seminární formace na letních oázách a při moderování společenství vysokoškoláků. Na druhé straně prožívám určité vnitřní chvění, které souvisí minimálně se dvěma záležitostmi: jednak s tím, že se přece jen jedná o definitivní rozhodnutí spojené s tím, že nikdy nebudu mít svoji vlastní pokrevní rodinu; a pak také s tím, zda budu na úkoly jáhenské a později kněžské služby stačit. Zde mě ale povzbuzuje příběh o povolání proroka Jeremiáše (Jer 1,4-10), ve kterém do situace nejistoty nebo snad i výmluv proroka, zda na zadaný úkol bude stačit, Pán jednoznačně říká: „Stačit na to budu já sám!“ (parafráze prof. Hellera).

ZPĚT

    

                             

 

© 2005 Římsko-katolická farnost Šternberk.
Oficiální webové stránky, všechna práva vyhrazena.